23. 5. 2024
Dk2 9189 3840x2160

V důsledku opatření v boji proti koronaviru je přerušena ligová soutěž a Sparta tak mimo jiné neodehraje plánované nedělní utkání proti Viktorii Plzeň

Tím pádem nevyjde ani magazín Sparta do toho!, který byl už nicméně pro víkendové utkání z hlediska textů prakticky připravený. Proto vám některé texty nabídneme přímo tady na webu. Začínáme rozhovorem s asistentem trenéra Václava Kotala Michalem Šmardou.

Michal Šmarda přišel do klubu, který zná už z hráčských let. Ve Spartě působil v sezoně 1998/1999, velkou díru do světa tu ale neudělal. Na vině byla zranění: „Za svou hráčskou kariéru jsem měl dvě vážnější zranění a obě dvě ve Spartě. Nejdřív to byla zanártní kůstka, kterou jsem si zlomil v létě, když jsem přišel. Po operaci jsem se do toho znovu dostal, odehrál pár zápasů a po zimní přípravě jsem si zranění obnovil. Pak už přišli nějací noví hráči a už jsem nedostal prostor a odešel na hostování. Je to někdy pech.“

Teď je na Letné zpět, tentokrát v roli asistenta hlavního trenéra Václava Kotala. Jeho stěhování ze stejné pozice ve Slovácku proběhlo během pár desítek hodin. „Nabídka ze Sparty byla rychlá, trenér Kotal mě oslovil, jestli do toho s ním půjdu. Musel jsem se rozhodnout bleskově, byly to hektické dny a nebyl moc čas přemýšlet. Věděl jsem, že přicházím do velkoklubu, který má obrovskou tradici,“ vzpomíná na rozhodování staré několik týdnů Michal Šmarda.

„Slovácku jsem vděčný za to, co jsem tam prožil, osobně chci poděkovat i Martinu Svědíkovi, který mi hodně dal. Rozhodnutí o odchodu do Sparty bylo rychlé, chvíli jsem nad tím přemýšlel, ale pak jsem prostě řekl, že Sparta se neodmítá. Ráda byla i moje rodina v Hradci, mám to teď přeci jenom blíž. Na cestách jsem strávil spoustu let, takže oceňují, že mě mají blíž.“

Cestování do Hradce a zpět Šmarda často absolvuje s trenérem Kotalem a při pobytu na dálnici tak mají další čas navíc, aby probírali fotbal: „Ano, dost často spolu jezdíme a je výhodné, že to je další prostor na to, abychom rozebírali hru. Ale nebavíme se samozřejmě jen o fotbale, řeč přijde na ledasco,“ přikyvuje Šmarda.

Ve Slovácku spolupracoval s progresivním Martinem Svědíkem, teď je asistentem nejstaršího ligového kouče Václava Kotala. Mají něco společného? „Václav Kotal i Martin Svědík dbají na organizaci hry. Každý má svou vlastní představu o koučování a tréninkové náplni, ale oba vyznávají to, že v obraně i útoku je základem organizace. V tom mají náhled na fotbal velmi podobný,“ uvažuje Michal Šmarda, který s Kotalem spolupracoval už například v Brně nebo Jablonci.

Kotal se Šmardou jsou ve Spartě necelý měsíc, za tu dobu se jim podařilo do týmu dostat větší emoce a potěšit fanoušky výhrou nad Baníkem nebo dobrým výkonem v remízovém derby v Edenu. „V minulosti, když jsem ještě hrával, byli hráči jiní, to bylo dané dobou. Dřív byl jenom fotbal, nic hráče nerozptylovalo. Ale se vším se dá pracovat, je to o nastavení v hlavách hráčů a o partě, která v týmu je. Dřív si většina hráčů vážila toho, že můžou hrát, dnes je musíte víc povzbuzovat, motivovat. V tomhle je to složitější. Musíme na hráče víc tlačit. Mají krásné zaměstnání, kterému se musí věnovat, dávat mu dostatek práce. A není to jen věc tréninku, jde i o regeneraci, o celkový zájem, aby koukali na fotbaly, sledovali, jak hraje soupeř. Aby znali protihráče, věděli, jak se pohybuje ten, na kterého budou hrát. Nesmí to být tak, že si jen odtrénují a jdou. Musí cítit zodpovědnost za tým i za celý klub, za všechny, kdo v klubu pracují. Spousta lidí se snaží, aby měli dokonalý každodenní servis. A hráči to pak na hřišti musí vracet.“

Mezi jednu z věcí, které trenéři po hráčích požadují, patří i to, aby fotbalové zápasy sledovali jinak, než jak to dělá klasický fanoušek: „Hráči koukají na fotbal přirozeně, do toho je nikdo nemusí nutit, mají to rádi. Ale jde o to, aby se na něj dívali jako hráči, aby sledovali, jak kdo hraje, jak se chová v obranné fázi a v útočné fázi. Nesmí ho sledovat jen fanouškovskýma očima,“ vysvětluje kouč.

Pod Kotalem se zpět do dobré formy dostal David Moberg Karlsson, mezi opory mužstva patří i Lukáš Štetina. Čím to, že někteří hráči tak výrazně zlepšili svůj herní projev? „Vždycky platí, že příchod nového trenéra je impuls do kabiny. Hráči, kteří nedostávali tolik prostoru, ho můžou dostat, protože nový kouč potřebuje něco změnit, dát šanci opomíjeným hráčům. Fotbalista ale musí být připravený se té šance chopit, musí si jí vážit. Náš trenérský tým se snaží dávat hráčům důvěru, když se jim něco nepodaří, nevyhodíme je hned ze stavy. Musejí cítit důvěru. Vážíme si každého hráče. Jsou ve Spartě proto, že mají velkou kvalitu a každý je svým herním projevem pro tým platný,“ tvrdí Šmarda.

„Každý hráč potřebuje cítit důvěru, musí fungovat komunikace mezi hráčem a trenérem a zpětná vazba od hráčů. Je to fotbal, přináší chyby a naše filozofie je nepopravit hráče po první chybě. Ale samozřejmě, pokud se chyby opakují, tak musí přijít změna.“

Sparta má jeden z nejmladších kádrů v celé lize, což Václavu Kotalovi, který je zvyklý pracovat s mladými fotbalisty, rozhodně nevadí. Potvrzuje to i Michal Šmarda: „Když je mladý hráč připravený fyzicky, takticky i psychicky na to, aby dostal šanci, tak si ji zaslouží. To samé platí i naopak, když jsou starší hráči výkonní a plní si to, co mají, tak by měli hrát. Hrát musí ti nejlepší.“

Ještě na lavičce Slovácka Šmarda přispěl k tomu, že jeho tehdejší svěřenci v prvním kole aktuální sezony zvítězili na Spartě a obrali nás o tři body: „Věděli jsme, že Sparta prochází změnami, měli nového trenéra, obměnili kádr. Byli jsme rádi, že začínáme na Spartě, cítili jsme šanci, že ještě nebudou tak sehraní, nebudou jim tolik fungovat mechanismy a pro nás to bude třeba o to jednodušší. Na Slovácku jsme měli tým delší dobu po kupě, věděli jsme, že musíme být odvážní, vycházet z defenzivy a počkat si na svou šanci. Měli jsme nacvičené presingové věci a věděli jsme, že takhle budeme získávat míče. Pak už šlo o to, jestli to potrestáme, což se nám podařilo. Vypadali jsme, že jsme organizovanější a máme víc sladěný tým, ale říkal jsem si, že Sparta půjde časem nahoru. Vůbec mě nenapadlo, že bych tady za rok mohl být,“ říká s trochu provinilým úsměvem devětačtyřicetiletý kouč.

Ten býval kdysi velmi kvalitním ligovým fotbalistou a i dnes ho to k aktivní hře táhne. Stejně jako jeho předchůdce v roli asistenta, a v současnosti trenér naší rezervy, Michal Horňák, se tak rád zapojuje v tréninku do nácviku herních situací. „Když je čas a prostor, tak se rád zapojím. Kluci jsou pohybově někde trochu jinde, ale já mám zas přehled, zkušenosti a hodně mluvím, čímž to trochu nahrazuji. Člověk pozná kluky trochu jinak, když se mezi nimi pohybujete při hře, poznáte je z jiného pohledu. Jak se kdo chová, jak cítí hru. Je to cenný poznatek,“ prozrazuje Šmarda, proč se občas vyplatí obout kopačky.

To mimochodem dělá i ve volném čase, když si chodí zahrát za tým Předměřic nad Labem. „To ale není už moc o fotbale, to je spíš na to, aby si člověk vyčistil hlavu. Někdy je to s těmi mladými kluky složitější, nedají vám nic zadarmo a kolikrát si něco poslechnu. Ale to musím být nad věcí. Já jim vždycky akorát řeknu: „Jestli si tak dobrej, tak proč teda hraješ B-třídu.“ A je klid,“ lišácky se směje Šmarda.

Aktuálně se kromě trénování ve Spartě usilovně věnuje i studiu nejvyšší trenérské licence. Přemýšlí o tom, že by třeba někdy Spartu vedl i jako hlavní kouč? „Uvidíme, nechávám tomu volný průběh, takové myšlenky by byly hodně předčasné,“ ujišťuje. „Každé angažmá je pro mě obrovská zkušenost, práce s hráči mi hodně dává. Je to práce, která mě baví a naplňuje. Momentálně pracuju v nejslavnějším klubu v republice a to je pro mě čest. Licenci studuji s řadou bývalých fotbalistů, máme dobrou partu, umíme o fotbale komunikovat a pobavit se o každé situaci.“

Proti Baníku i při zápase v Edenu byla na hráčích vidět velká bojovnost, emoce ve vztahu k zápasu, soupeřům i rozhodčímu. I to patří mezi prvky, které nové trenéři chtějí ve hře vidět: „Velký posun je v tom, že kluci jdou do zápasu s tím, že ho chtějí vyhrát. To mají podložené týmovým výkonem. Pak už z toho ta kvalita, která tu bezpochyby je, vyleze. Ukáže se všechna ta fotbalovost a kreativita. Hráči si daleko víc věří, je tam lepší pohyb… Všechno to spolu souvisí. Hlavní je to, že hráči věří, že dokáží vyhrát. Je škoda, že jsme ty dva dobře rozehrané zápasy nedotáhli do konce, aspoň jeden… Ale tak to je. Kluci vědí, že bez poctivé práce nemůžou vyhrát. Musí pokaždé ukázat fanouškům, že chtějí hrát za Spartu. Teď je to z týmu cítit, za což jsme rádi. Musíme v tom ale pokračovat a pak věřím, že přijdou i výsledky.“

„Bojovnost tam musí být, ty správné emoce. Nemusí se podařit každý zápas vyhrát, ale musí být jasné, že všichni dali své individuální výkony naplno pro tým. To je základ, bez toho to nejde.“

„Pro hráče je fotbal jejich zaměstnání, v principu bychom se o nasazení, bojovnosti a vůli vůbec neměli bavit, to musí být samozřejmost. Ale pochopitelně musíme pracovat na týmovosti a motivaci. Jsou různé metody, ale jde o to, aby to chtěli sami kluci. Pak to může fungovat,“ uzavírá asistent trenéra Michal Šmarda.

zdroj: https://sparta.cz/cs/clanek/na-dalnici-s-trenerem-resime-fotbal-36541

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Page1 Previous post Když se nesmí do školy, škola přijde domů. Za malými školáky i studenty, které čekají přijímačky
Porada 15.3.2020 4 Next post Výstup z mimořádné porady vedení města Náchoda