Brno – Šestého ledna jsme si na Noci důstojnosti připomněli tragický osud Doroty Šandorovékterou před dvěma lety usmrtil pečovatel. Minulý rok na systematické návštěvě Domovu pod lípou, kde žijí především děti, pracovníci Kanceláře ombudsmana museli nahlásit závažná zjištění. Ombudsman kvůli špatnému zacházení s klienty podal na domov trestní oznámení. Naléhavý tlak na deinstitucionalizaci rezonuje ve společnosti stále více. Je zřejmé, že podpora, kterou stát poskytuje lidem s postižením, a to zejména těm s vyšší potřebou míry podpory, není dostatečná.

Podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením by totiž každý člověk s postižením měl mít možnost zvolit si, kde bude bydlet, a v tom místě také čerpat podporu podle své volby. Lidé s postižením by neměli být nuceni přijímat formu a nastavení služeb, které jim nevyhovují. A i proto přijal poradní orgán na svém lednovém zasedání usnesení, ve kterém ombudsmana vyzval, aby věnoval zvýšenou pozornost sledování procesu transformace ústavních služeb ve služby komunitní. A aby ve své činnosti reflektoval výklad článku 19 Úmluvy z pohledu Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Právě proces deinstitucionalizace a možnosti naplnění nezávislého způsobu života si poradní orgán zvolil jako jednu z priorit, na kterou se letos zaměří. Dále by se chtěl zabývat podporovaným rozhodováním a nastavením posudkového systému.

Jsem rád, že nás členové poradního orgánu prostřednictvím sdílení osobních zkušeností i odborných poznatků  seznamují s důležitými tématy, kterými je potřeba se zabývat. Můžeme pak následně přispívat k tomu, aby tato témata byla prosazována do praxe i legislativních změn, uvedl ombudsman Stanislav Křeček s tím, že mezi hlavní přínosy poradního orgánu patří zejména to, že může ombudsmanovi zprostředkovat autentické zkušenosti týkající se života lidí s postižením, což výrazným způsobem napomáhá k monitorování práv  v této oblasti.

V minulém roce poradní orgán například upozornil na nedostatek podpory dětem s kombinovaným postižením ve speciálních školách. Poskytl rovněž cenné připomínky k Pokynům k deinstitucionalizaci, které loni rozeslal Výbor OSN pro práva lidí s postižením monitorovacím orgánům a požádal o širokou spolupráci. Přímo od poradního orgánu zazněla také připomínka k tomu, že lidé s postižením nejsou dostatečně zapojeni do legislativních procesů.,. Nemají tedy možnost ovlivnit zákony nebo jejich změny, které významným způsobem ovlivňují jejich život. Spolupráce s poradním orgánem probíhá i mimo jednotlivá zasedání a přípravu na ně. Členky a členové poradního orgánu se účastní odborných akcí ombudsmana, sdílí připomínky k novelám zákonů, jsou nápomocní při konzultacích a v neposlední řadě s ombudsmanem spolupracují na osvětových akcích.