Ostrava – S vážným poraněním hlavy, takzvaným kraniotraumatem, přijímali letos v červenci Daniela Čtvrtku lékaři Oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče (OPRIP) do FN Ostrava. Tehdy dvanáctiletý chlapec utrpěl těžká zranění při vážné autonehodě u slovenské Čadce. I když se zprvu nacházel v život ohrožujícím stavu, díky intenzivní péči ve fakultní nemocnici dnes chodí do školy. 

 Po nehodě slovenští záchranáři chlapce okamžitě převezli do místní nemocnice, kde lékaři udělali vstupní diagnostiku. Pak následoval další transport, tentokrát do Ostravy. „Chlapec byl v hlubokém bezvědomí. Byla zajištěna komplexní resuscitační péče včetně monitorace nitrolebního tlaku. Opakovaně jsme prováděli CT vyšetření a magnetickou rezonanci mozku, abychom věděli, co se v hlavě děje. Zjistili jsme prokrvácení a zhmožděniny, které naštěstí nevyžadovaly neurochirurgickou operaci. Zhruba po osmi dnech jsme pacienta po celkové stabilizaci stavu začali budit z umělého spánku,“ popisuje MUDr. Tomáš Zaoral, Ph.D., primář Oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče Kliniky dětského lékařství FN Ostrava.

Daniel 4

Chlapec díky intenzivní péči a rehabilitaci začal velmi brzy dělat pokroky. „Ze začátku jen ležel, nevnímal a nereagoval na okolí, musel se živit sondou zavedenou do žaludku. Sestry se o něho staraly a obracely ho na lůžku, aby nevznikly proleženiny. Probíhala intenzivní rehabilitace na lůžku a pak i mimo něj. Postupně se jeho stav zlepšoval. Po několika dnech byl schopný nám krátce odpovídat a chodit s dopomocí. Proti stavu při přijetí došlo k opravdu obrovskému zlepšení. Naší snahou vždy je, aby se stav dětí vrátil, pokud možno, na úroveň před nehodou,“ pokračuje primář Zaoral.

Chlapec byl z OPRIP stanice B přeložen na Oddělení dětské neurologie FN Ostrava a potom rehabilitoval v lázních. Podle otce Karla Čtvrtky dnes Daniel s určitými omezeními chodí i do školy: „Někdy vydrží celé vyučování, někdy ho musím odvézt třeba po dvou hodinách domů. Chůze ještě není stoprocentní. Po nehodě vidí dvojitě a špatně slyší na levé ucho. Je ale velká pravděpodobnost, že se časem zase všechno vrátí do normálu.“

Karel Čtvrtka si velmi váží péče, které se jeho synovi ve fakultní nemocnici dostalo. „Sestrám a lékařům z OPRIP patří obrovský dík. Nejde ani popsat, jaké pocity hrůzy jsem zažíval. Pro mě to jsou andělé. Udělali pro nás první poslední, všechno, co jsme potřebovali. Velmi nám pomohl i rehabilitační tým paní Daniely Šolcové, která nám po celou dobu dodávala energii,“ doplňuje. A poděkování přidává i Daniel: „Strašně moc si vážím toho, co pro mě lékaři se sestrami udělali. Z celého srdce děkuji.“