20. 4. 2024
 Dsc9968

Filharmonie Hradec Králové uvedla Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila

Koncert se se konal uplynulou středu v předvečer svátku české kněžny a první české světice Ludmily. Na tento rok připadá tisící sté výročí její smrti. Koncert byl také vzpomínkou na desáté výročí úmrtí královéhradeckého arcibiskupa Karla Otčenáška.

Koncert proběhl v rámci projektu HRADECKÝ MEMORIAL, kterým chce královéhradecká Filharmonie připomenout významné momenty českých dějin a ukázat na dědictví i na nesmírné kulturní bohatství, které máme. Mezi něj patří i monumentální Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila, které bylo ve své době bylo přijato jako vůbec nejlepší skladatelovo dílo. Libreto pochází z pera Jaroslava Vrchlického.

foto: Patrik Marek

Sólisty, spojené sbory a orchestr dirigoval Jiří Petrdlík, šéf opery Divadla J. K. Tyla v Plzni. My jsme se ho při příležitosti koncertu zeptali.

Tlak, pod kterým Dvořák psal své impozantní oratorium zanechal vážné stopy na jeho fyzickém i duševním zdraví. Jak sám přiznal, kolikrát se mu zdálo, že se zblázní. Jak vyčerpávající je toto dílo řídit? Kolik detailů musíte ohlídat, aby vyrostl celek? Škrty, které se dělávají, berou ohled na účinkující nebo na posluchače? 

Pokud máte zájem o více informací z Královéhradeckého kraje může se stát členy facebookové skupiny Královéhradecko – informace, zajímavosti, zpravodajství.

„Dvořákova Sv. Ludmila patří k jeho vůbec nejrozsáhlejším dílům, a tak z podstaty to není skladba, ke které jakýkoliv interpret (nejen dirigent) může přistoupit povrchně. Při studiu jsem speciální čas věnoval přípravě sborů, kde do detailu řeším např. nádechy, výslovnost, vyváženost hlasů atd. Již před několika měsíci jsem zahájil přípravu se sólisty, kde sleduji podobné aspekty a koncem srpna jsem zahájil orchestrální zkoušky. A pak následuje fáze, kdy je třeba nejprve dát dohromady vokální složku s klavírem, poté s orchestrem, a nakonec ji na generálkách přenést do prostředí koncertního sálu. Otázka škrtů je nesmírně zajímavá, neboť sám Dvořák doporučuje zejména v druhém díle rozsáhlé škrty. Z těch také vychází koncepce našeho provedení,“ říká Jiří Petrdlík.

foto: Patrik Marek

V sále hradecké Filharmonie vystoupilo přibližně 200 účinkujících, mezi ně patřily – Sbor opery Divadla J. K. Tyla v Plzni a také ze stejného divadla dětský sbor opery Kajetán, dále Pražský smíšený sbor a Pěvecký sbor ČVUT Praha. Bez sólistů by to pochopitelně nešlo, a tak na podiu se představili Lucie Silkenová, Stanislava Jirků , František Zahradníček, Aleš Voráček a Ondřej Koplík.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Glasses 1052010 1920 Previous post Hradecká Filharmonie čte Havla
Collage Next post V Bio Centralu je pěkně nabitý týden