19. 5. 2024
Cosmic Galaxy Backgrounds With Planets And Stars

Co udělat, aby se z Česka stala společnost odolná proti katastrofám

Praha – Se zvyšujícími se  teplotami planety Země roste také intenzita a četnost výskytu extrémních projevů počasí, jakými jsou vlny veder a sucha, silné bouře či přívalové deště. Vědkyně z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe  ve spolupráci s nevládní organizací Hnutí DUHA zjišťovaly, kde jsou silné stránky a slabiny české společnosti v odolnosti (resilienci) vůči katastrofám. Vycházely při tom z rozhovorů a skupinových diskuzí s experty, kteří se katastrofami, jejich riziky a důsledky zabývají.

Výstupy rozhovorů poukazují na to, že v Česku máme velmi efektivní a úspěšný integrovaný záchranný systém a také se nám daří zavádět některá důležitá technologická opatření. Vůbec největší posun nastal v oblasti povodní, kde stát na základě zkušeností s velkými povodněmi z let 1997 a 2002 zavedl novou legislativu a řadu opatření. Mezi slabé stránky patří zejména to, že se problematikou katastrof nezabýváme systémově a s důrazem, který naléhavá situace polykrize vyžaduje.

„Řada faktorů, na kterých podle výzkumu potřebujeme zapracovat, se shoduje s obecnými faktory, na nichž závisí budování sociálně-ekologické resilience. Abychom byli společností odolnou proti katastrofám, potřebujeme krizové situace kvalitně vyhodnocovat a poučit se z nich do budoucna, musíme naslouchat specifickým znalostem a zkušenostem obyvatel v regionech a měli bychom místní komunity do systému snižování rizik katastrof více zapojovat,“ říká koordinátorka výzkumné aktivity Zuzana Harmáčková z CzechGlobe.

Experti poukazovali také na resortismus české veřejné správy, v rámci něhož nelze efektivně řešit komplexní problémy. Problematika bývá často redukována na problém životního prostředí nebo na téma krizového řízení.  Kromě těchto důležitých oblastí má ale na odolnost proti katastrofám velký vliv budování lokálních vztahů, vzdělávání, zjišťování potřeb samospráv a obyvatel, krizová komunikace, pečlivé vyhodnocování dat nebo práce se zranitelnými skupinami a krajinou. Katastrofy se navíc kombinují a v praxi je často nutné řešit extrémní sucho a bleskové povodně zároveň stejně jako evakuaci obyvatel během virové pandemie,“ vysvětluje  Anna Bromová z CzechGlobe.

Jedním z řady potřebných řešení podle expertů může být vytvoření platformy zahrnující zástupce veřejné správy, výzkumu i praxe. Platforma by se měla systematicky, cíleně a komplexně věnovat snižování rizik katastrof a budování společenské odolnosti. Pro zvýšení společenské odolnosti vůči katastrofám je dále důležité větší zapojení společenských věd, podpora dobrovolnictví a aktivního občanství nebo užívání krajiny podle principů resilience.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ephoto360.com 163b7dff0a707a Previous post Město rozdává svým občanům nádoby na gastroodpad
Securitas Operations Center Next post Česká republika má první nádraží ovládané plně na dálku. Zabezpečuje ho SECURITAS ČR