Praha – Vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR učinili zásadní objev, který by mohl otevřít cestu k vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je cukrovka. Ve své studii odhalili detaily mechanismu, jakým beta buňky slinivky břišní reagují na změny hladiny cukru v krvi, a zdůraznili roli reaktivních forem kyslíku (ROS) jako klíčových signálních molekul.
Beta buňky hrají nezastupitelnou roli při regulaci hladiny cukru v krvi. Produkují hormon inzulin, který pomáhá udržovat metabolickou rovnováhu. V případě zvýšené hladiny cukru tyto buňky začnou uvolňovat inzulin, přičemž jejich funkce závisí na mnoha faktorech, jako je buněčná energie, hladina vápníku nebo právě ROS. Tyto molekuly byly dříve považovány jen za škodlivé vedlejší produkty metabolismu, avšak výzkum prokázal jejich významnou úlohu v signalizaci.
„Naše výsledky ukazují, že při vyšší hladině cukru v krvi dochází ke zvýšení ROS, což vede k cíleným změnám ve struktuře proteinů, které jsou odpovědné za produkci energie, sekreci inzulinu a udržení metabolických drah důležitých pro zdraví beta buněk,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Blanka Holendová.
Pomocí specifických metod vědci detailně popsali, jak ROS ovlivňují proteiny v beta buňkách. Objevili komplexní systém signálů, který umožňuje těmto buňkám reagovat na nutriční stav organismu a efektivně regulovat hladinu cukru v krvi.
Tento průlomový výzkum by mohl výrazně přispět k vývoji léčiv zaměřených na poruchy funkce slinivky břišní. Nové poznatky nabízejí naději pacientům s cukrovkou i dalším metabolickým onemocněním.
zdroj: https://www.avcr.cz/