Praha – Ani po 16 letech a investicích ve stovkách milionů korun se Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Ministerstvem zdravotnictví (MZd) nepodařilo dokončit transformaci systému péče o ohrožené děti. Tento proces, započatý v roce 2009, má za cíl sjednotit péči pod jeden resort, posílit náhradní rodinnou péči a vytvořit potřebné standardy kvality. Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) však ukázala zásadní nedostatky a neefektivitu, která transformaci brzdí.
Miliony korun bez výsledku
Za posledních 12 let bylo na transformaci systému péče o ohrožené děti vynaloženo 701 milionů korun z evropských projektů. Z toho 498,4 milionu korun směřovalo do projektů MPSV, jejichž přínos k zásadnímu snížení počtu dětí v ústavní péči nebo k podpoře pěstounství byl minimální. Dalších 202,9 milionu korun bylo rozděleno poskytovatelům sociálních služeb, kteří však opakovaně vytvářeli podobné analýzy a metodiky, aniž by je efektivně aplikovali.
Pokud máte zájem o více informací z naší vlasti můžete se přidat k facebookové skupině Česká republika aneb děti, dospělí či senioři všichni jsme tady doma.
Pomalu rostoucí pěstounská péče
Mezi lety 2015 a 2023 se počet dětí v ústavní péči snížil z 8 434 na 7 341, což je pokles o 1 093 dětí. Počet dětí v pěstounské péči se naopak zvýšil o 2 050 na 12 973. Přechod ohrožených dětí z ústavní do pěstounské péče je však nadále pomalý a systém postrádá jednotné směřování. Od roku 2015 vzniklo nejméně 32 strategických dokumentů, které ale nebyly vzájemně koordinovány.
Informační systém chybí
Jedním z klíčových problémů je absence jednotného informačního systému pro pracovníky sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Tento systém, zákonem požadovaný již od roku 2013, měl poskytovat přehled o dětech v evidenci nebo žadatelích o osvojení. Dosud však nebyl zajištěn, ačkoliv na jeho přípravu bylo od roku 2018 vynaloženo 2,1 milionu korun. Prozatím resort využívá provizorní řešení v podobě sdílených tabulek v Excelu, na které plánuje do konce roku 2025 vydat dalších 6,4 milionu korun.
Zbytečná administrativa zatěžuje pracovníky
Kvůli absenci elektronizace jsou pracovníci OSPOD nuceni pracovat s papírovými rejstříky a shánět informace telefonicky. Podle dotazníkového šetření NKÚ si 515 respondentů stěžovalo na nadměrnou administrativu, která omezuje čas na poradenskou činnost a hledání vhodných řešení pro děti. „Pořád čekáme na jednotný program od MPSV. Bez něj je naše práce velmi neefektivní,“ uvedl jeden z pracovníků.
Nepřijatý zákon a nejednotný systém
Klíčovým bodem kritiky NKÚ je neexistence zákona o ochraně dětí a podpoře rodin, který měl být zpracován již do prosince 2014. Neshody mezi ministerstvy navíc znemožnily sjednocení služeb pro ohrožené děti pod jeden resort.
Náklady rostou, výsledky váznou
Na pěstounskou péči, provoz ústavů a agendu sociálně-právní ochrany dětí bylo v letech 2015–2023 vynaloženo 86,75 miliardy korun. Roční výdaje vzrostly o 61 %, ale zásadní pokrok v transformaci systému péče zůstává v nedohlednu.
Transformace systému péče o ohrožené děti tak zůstává jedním z dlouhodobě nevyřešených problémů české společnosti. Bez zásadních změn v koordinaci, legislativě a elektronizaci hrozí, že stovky milionů korun vynaložené na podporu těch nejzranitelnějších budou i nadále ztrácet na efektivitě.
Podrobná statistická data o ústavní a pěstounské péči v letech 2015 až 2023 v krajích i celé ČR a také výsledky dotazníkového šetření NKÚ naleznete ZDE.
Počet dětí v ústavní a pěstounské péči a související výdaje
zdroj: https://www.nku.cz