Praha – Které melodie gregoriánských chorálů jsou skutečně původní a které si lidé v průběhu staletí „dobarvili“? To je jedna z mnoha otázek, na které hledá odpovědi nový projekt Genome of Melody. Zaměřuje se na výzkum evoluce melodií gregoriánského chorálu; čeští i zahraniční vědci k němu pod vedením dr. Jana Hajiče z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR využijí výpočetní algoritmy původně vyvinuté pro bioinformatiku. Projekt obdržel podporu z grantové soutěže Cultural Evolution Society, pro kterou poskytla prostředky prestižní Templetonova nadace.
Ve středověké Evropě byl gregoriánský chorál všudypřítomný. Jeho nedoprovázené melodie se denně zpívaly v obrovských katedrálách i malých farních kostelech, ve městech i odlehlých klášterech. Byl hudebním vyjádřením středověkého náboženského života a zároveň sloužil k předávání posvátných textů novým generacím. Poté, co Karel Veliký po roce 800 n. l. prosazoval standardizaci bohoslužeb ve své nové říši, chorál překročil v celé Evropě politické a geografické hranice jako posvátná tradice, která měla být přísně dodržována. Přesto jsou melodie, jež k nám ze středověkých rukopisů pronikly, ve skutečnosti jen zřídka přesnými kopiemi.
Pokud máte zájem o více informací z naší vlasti můžete se přidat k facebookové skupině Česká republika aneb děti, dospělí či senioři všichni jsme tady doma.
„V průběhu staletí se však zpěv stále skrytě měnil. Dokonce se rozvětvil natolik, že v polovině 16. století církev rozhodla, že gregoriánský chorál má být opět přísně standardizován,“ vysvětluje Jan Hajič z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, hlavní řešitel nového projektu Genome of Melody.
Proměnlivý gregoriánský chorál
Co se vlastně ve středověku s chorálními melodiemi dělo? Jak se vyvíjely, přestože se to od nich neočekávalo? Vznikly nějaké místní tradice? Dalo by se snad spolehlivě určit, zda melodie chorálu zní „více anglicky než česky“? Je možné odlišit starší melodie od novějších? Co nám sdělují o našem vlastním období kulturní globalizace? Takové otázky si kladou Jan Hajič i Klára Hedvika Mühlová, doktorandka Ústavu hudební vědy Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Odpovědi jim pomůžou hledat výpočetní metody.
„Protože se domníváme, že melodie by se mohly přizpůsobovat svému sociálnímu a kulturnímu prostředí podobně, jako se svému přirozenému prostředí přizpůsobují zvířata nebo rostliny, vypůjčíme si inspiraci z věd o živé přírodě a budeme zkoumat melodie gregoriánského chorálu pomocí algoritmů původně vyvinutých pro bioinformatiku,“ upřesňuje Jan Hajič.
„Naštěstí máme díky databázi Cantus Index pro digitální choralistiku k dispozici více než 13 000 zpěvních melodií v digitální podobě. Pocházejí z více než 600 liturgických knih z období od 11. do 16. století, a to z velké části Evropy,“ dodává.
Oba řešitelé budou při realizaci projektu Genome of Melody spolupracovat s prestižní Katedrou antropologie na Durham University ve Velké Británii, která jej přijala jako „čestný výzkum“ (Honorary Research). Projekt posiluje portfolio digitální muzikologie v České republice především tím, že se posouvá z digitálního zpracovávání, zpřístupňování a slučování pramenů k odpovědím na výzkumné otázky přímo pomocí digitálních metod.