Praha – Čeští diváci milují dabované filmy a seriály, knihkupectví praskají ve švech díky českým překladům světových literárních děl a firmy stále častěji potřebují překladatele, kteří z mezinárodních dokumentů a reklam dokážou vytvořit srozumitelné texty, které v češtině neztratí pointu.
Samotní Češi ale s cizími jazyky většinou bojují a 30 % z nich žádnou další řeč vůbec neovládá. Budou překlady stále stejně důležité, i když se znalost jazyků zvýší, a jak se bude podoba překladů měnit do budoucna? To je téma, které otevřeme u příležitosti letošního tématu Mezinárodního dne překladatelů s podtitulem „Svět bez hranic”.
Češi patří v jazycích mezi nejhorší v Evropě
Podle posledních průzkumů Českého statistického úřadu se alespoň na základní úrovni domluví cizím jazykem 70 % Čechů – i přesto, že toto číslo není nízké, patří k těm nejhorším v Evropě. Důvody, proč tomu tak je, nejsou jednoznačné a odborníci se na příčinách neshodují. Objevují se názory, že se Češi bojí v cizím jazyce komunikovat, a tak se jejich znalost časem vytrácí. Další z nich tento nedostatek svádí na školství, a někteří vidí důvod v nízké konzumaci cizojazyčných filmů, knih nebo médií.
Na překlady jsme mistři
Se znalostí jazyka na tom nejsme nejlépe, ale i přesto se můžeme pyšnit tím, že máme ve své zemi špičkové překladatele. Možná za to může vysoká poptávka, nebo kreativita, kterou máme v krvi díky bohatému českému jazyku. „Říká se, že kvalitní překladatel sice musí umět cizí jazyk, nejdůležitější ale je, aby měl květnatou slovní zásobu v jazyce, do kterého text překládá. Pokud totiž dělá svou práci dobře, čtenář by neměl v podstatě vůbec poznat, že nečte originál,” vysvětluje Petra Sendlerová, metodička pro překlady a tlumočení ve společnosti Skřivánek, druhé nejlepší jazykové agentury ve střední a východní Evropě podle žebříčku CSA Research. Ve světě tak české překlady získaly pochvaly například za knižní sérii Harry Potter nebo oscarový film Parazit.
Češi kvalitní překlady vyžadují a využívají k nim i nové technologie
Ať už jsou to důležité pracovní a legislativní dokumenty, nebo volnočasové knížky, Češi si na dobré překlady potrpí. „Lidé u nás poptávají překlady v kombinacích více než 80 jazyků a v bezmála 100 oborových specializacích. Za uplynulý rok jsme přeložili přes 100 milionů slov a poptávka se zvyšuje – v poslední době hlavně po překladech titulků, na jejichž zpracování jsme dokonce otevřeli samostatné oddělení. Práci překladatelů dnes zefektivňují různé technologické možnosti – s nimi však musíme pracovat opatrně,” komentuje Petra Sendlerová. Automatické překlady a internetové překladače se neustále zdokonalují, i přesto však ještě nejsou schopny plně nahradit jazykový cit překladatele ani si poradit s odbornou stránkou textů. Dalším problémem je, že s sebou přináší také bezpečnostní hrozby, které se pojí s využíváním digitálních nástrojů obecně. Důležité dokumenty je tedy stále lepší svěřit profesionálům.
Překlady nezmizí, jejich podoba se ale změní
A jaká je tedy budoucnost překladů? Vzhledem k bourání pomyslných hranic mezi lidmi a světovými trhy je jisté, že potřeba překladů bude nadále stoupat, bude stále vyšší tlak na rychlost práce, a s tím se budou zdokonalovat i technologie, které nyní máme. Práce překladatelů se tak do budoucna bude měnit – klíčové bude správně „vychovat“ své algoritmy, editovat překlady s citem, který technologie nemají, a zajistit, že budou texty i po zásahu softwaru srozumitelné a výstižné. Pokud ale budeme pokračovat v propojování světa pomocí internetu, obchodu a dalších nástrojů, je jisté, že poptávka po nich se ani s vyšší znalostí jazyků snižovat nebude.