Hradec Králové – Uplynulou neděli, patřil večer na náměstí Svobody slavnostní vernisáži plenérové expozice plastik 31. Hořického mezinárodního sochařského symposia. Během měsíce vznikly zajímavé sochy, které nyní budou dva roky zdobit královéhradeckou metropoli a pak se vrátí na trvalo do Hořic.
V Hořicích se už od roku 1966 scházejí sochaři z různých koutů světa, aby zde mohli z místního pískovce, který je k umělecké práci přivezen z opuštěného historického lomu Sv. Josefa, pracovat na svých sochách. Během července pracovalo pět sochařů dle svého nápadu, nijak neomezeno tématem na svých nápadech.
Na nedělní slavnostní vernisáži za pořadatele Sochařského sympozia přivítal účastníky večera Martin Samohrd. Několik stovek diváků pozdravil bývalý primátor Martin Dvořák a současný primátor Alexandr Hrabálek. Poté byli představeni umělci a jejich díla. Litvu prezentoval Algimantas Šlapikas, který vytvořil dílo „Řekni mi“, Německo, Robert Schmidt-Matt se sochou „Hra v kostky“, Ukrajinu reprezentovala Olena Dodatkova se svou prací „Bod spojení“, za Českou republiku vystavili svou společnou práci Ivana Junková a Jan Slovenčík pod názvem „Boží muka“.
Po zahájení večera odehrál překrásný koncert Podkrkonošský symfonického orchestr a pak následovala hra barev o kterou se postaral ohňostroj.
Příjemný rozhovor nám během večera poskytl sympatický litevský sochař Algimantas Šlapikas.
Co jste chtěl vaší skulpturou pod názvem „Řekni mi“ říci?
„Dva lidé mluví prostřednictvím uměleckého předmětu. Jeden mluví a druhý poslouchá. Nebo, pokud se nedokážete podívat člověku do očí a chcete něco říct, existuje způsob, jak zprostředkovat informace prostřednictvím této sochy,“ říká sochař Algimantas Šlapikas a dále pokračuje: „Socha se skládá ze dvou částí: „Posluchače a Řečníka“. Posluchač si lehce lehne na jednu část sochy a řečník stojí u druhé části sochy, která připomíná oblouk dveří a starý gramofon“.
[su_youtube url=”https://www.youtube.com/watch?v=K99NoN1OtKg”]
