Paměť národa Východní Čechy připravila výstavu příběhů pamětníků z Pardubického kraje, jejichž osudy byly ovlivněny totalitami 20. století. Venkovní výstava Osvobození bez svobody je putovní. Výstava bude postupně představena v osmi městech celého kraje. Ze Skutče se výstava na měsíc přesunula na Velké náměstí do města Králíky. Na čtrnácti panelech představí příběhy pamětníků i téměř dvacetiletou činnost neziskové organizace Post Bellum, která spravuje sbírku Paměti národa.
Králickým zástupcem na výstavě je Anna Vašátková, roz. Vogelová, která byla původem Němka. Díky odlehlosti rodné vesnice Červený Potok byla Anna Vašátková ušetřena přímých hrůz války. Na jejím konci však docházelo k brutálnímu bytí i popravám posvěceným tzv. národními soudy. Vojáci osvobozující armády i skupiny Čechů drancovali majetek a znásilňovali. „Po ženách šli, ale já jsem byla děcko. Mě si ani nevšimli. Ženský se musely schovat, a když se neschovaly, byly nakažený.“ Velká skupina Němců ze vsi byla krátce po válce vyhnána za hranice do obce Mezilesí. „Museli ke škole a trochu si něco vzali s sebou, co unesli. Starý lidi snad naložili na nějaký vozík a odtáhli je.“ Tam ale dlouho nezůstali a postupně se vraceli zpět do Červeného Potoka. Definitivní odsun Němců proběhl na Králicku v průběhu roku 1946. „Celá vesnice byla vystěhovaná, tam nezůstal nikdo. Akorát nějaký Braun, který byl taky na chvíli zavřený,“ vzpomíná Anna Vašátková. Mezi odsunutými se ocitli všichni příbuzní a kamarádky tehdy čtrnáctileté Anny, která to velmi těžce nesla. Vogelovi nebyli do odsunu zařazeni, protože oba rodiče uměli dobře česky a otec měl českou matku. V roce 1948 se ale během čtyřiadvaceti hodin museli vystěhovat z rodinného hospodářství a rodiče byli posláni na práci do mlýna v Rybné nad Zdobnicí. Tam několik měsíců bydleli v nedůstojných a velmi stísněných podmínkách. Do rodného kraje se vrátili až v roce 1952, kdy si rodinu vyžádal Státní statek Králíky.
Portál Paměti národa dokumentuje osudy tisíců pamětníků, z nichž deset bude představeno na putovní výstavě Osvobození bez svobody. Jsou mezi nimi hrdinové a veteráni 2. světové války Jarmila Halbrštátová a Vasil Timkovič. Vězni koncentračních táborů Eva Pytelová, Vladimír Munk či Jaroslav Vomočil. Richard Husch, který si prošel poválečným pogromem, a mnoho dalších. Jednotlivé příběhy pamětníků z výstavy budou také zveřejněny v Magazínu Paměti národa a průběžně publikovány v Deníku.
Pardubický kraj si ve 20. století prošel těžkými zkouškami obou totalit. Paměť národa upozorňuje na příběhy lidí, kteří dokázali svému těžkému osudu čelit se vztyčenou hlavou. „Cílem výstavy je vyprávět příběhy dál, a oživit tak historickou paměť měst. Je totiž velmi důležité pro vztah k místu, kde žijeme, abychom tam znali a věděli o lidech, které semlely velké dějiny,“ dodává kurátor výstavy a ředitel Paměti národa Východní Čechy Tomáš Heller.