Paměť národa Východní Čechy připravila výstavu příběhů pamětníků z Královéhradeckého kraje, jejichž osudy byly ovlivněny totalitami 20. století. Venkovní výstava Z totality do totality je putovní. Díky podpoře Královéhradeckého kraje bude výstava postupně představena v sedmi městech kraje. Ze Dvora Králové se 24. října výstava na měsíc přesunula do Trutnova na Krakonošovo náměstí. Na dvanácti panelech představí příběhy pamětníků i téměř dvacetiletou činnost neziskové organizace Post Bellum, která spravuje sbírku Paměti národa.
Trutnovským zástupcem na výstavě je Jan Plovajko. Krátce po záboru Podkarpatské Rusi Maďary se Jan Plovajko rozhodl po vzoru svých bratří a strýce překročit hranice do SSSR. Za hranicí byl však zajat sovětskými pohraničníky a předán k výslechu na NKVD. „Teď mě postavili ke sloupu, já koukal, jestli mě oběsej.“ Nakonec jej „jen“ odsoudili za domnělou špionáž a poslali do gulagu za polární kruh. Z otřesných podmínek gulagu Norillag ho po třech letech vysvobodila možnost přihlásit se k budované československé armádě. Prošel těžkými boji u Kyjeva, Dukly, Liptovského Mikuláše a došel vítězně až do Prahy. Po válce se rozhodl zůstat v armádě. Po únoru 1948 se ho pokusili komunisté získat ke spolupráci, což Jan Plovajko pro neblahé zkušenosti se sovětskými komunisty rezolutně odmítl. Komunisté s ním v reakci na to zinscenovali několik procesů a propustili jej z armády. Přes všeliké ústrky se dožil rehabilitace po listopadu 1989 a byl velmi aktivní ve veteránských organizacích.
Portál Paměti národa dokumentuje osudy tisíců pamětníků, z nichž bude osm představeno na putovní výstavě Z totality do totality. Jsou mezi nimi disidentky a účastnice třetího odboje Hana Jüptnerová a Karla Charvátová. Perzekuovaní sportovci Josef Wolf a Bohumír Zeman. Hana Kleinerová, jedno z Wintonových dětí. Jejich kompletní příběhy naleznete v archivu Paměti národa. Jednotlivé příběhy pamětníků z výstavy budou také zveřejněny v Magazínu Paměti národa a publikovány v Deníku.
Královéhradecký kraj si ve 20. století prošel těžkými zkouškami obou totalit. Paměť národa upozorňuje na příběhy lidí, kteří dokázali svému těžkému osudu čelit se vztyčenou hlavou. „Cílem výstavy je vyprávět příběhy dál, a oživit tak historickou paměť měst. Je totiž velmi důležité pro vztah k místu, kde žijeme, abychom tam znali a věděli o lidech, které semlely velké dějiny,“ dodává kurátor výstavy a ředitel Paměti národa Východní Čechy Tomáš Heller.