Paměť národa Východní Čechy připravila výstavu příběhů pamětníků z Královéhradeckého kraje, jejichž osudy byly ovlivněny totalitami 20. století. Venkovní výstava Z totality do totality je putovní. Díky podpoře Královéhradeckého kraje bude postupně představena v sedmi městech kraje. Z Hradce Králové se výstava přesunula do Dvora Králové na náměstí T. G. Masaryka, kde bude do 24. 10. Poté se přesouvá do Trutnova. Na dvanácti panelech představí příběhy pamětníků i téměř dvacetiletou činnost neziskové organizace Post Bellum, která spravuje sbírku Paměti národa.
Královédvorskou zástupkyní na výstavě je Patra Karadžu, která si v Řecku prošla útrapami dvou válek – světové a občanské. Za 2. světové války padlo nebo bylo popraveno mnoho blízkých a rodnou vesnici Vovousa fašisté nakonec i vypálili. V řecké občanské válce padli dva z jejích bratrů. „Když padli bratři, bylo to špatné, že dali život, ale dali krev za chleba. Dříve se v Řecku žilo opravdu těžko.“ I po skončení občanské války pokračovaly popravy a nucené přesídlování, a tak se s rodinou rozhodli emigrovat. Cestovat museli jen v noci a byli nuceni dětem píchat morfin, aby je křikem neprozradily. Přesto se skupina nakonec rozdělila a přes hranice se podařilo dostat jen Patře Karadžu a jejím dvěma synovcům, sestra a rodiče byli zatčeni a uvězněni. Ještě v táboře v Mikulově poznala svého budoucího manžela, se kterým v Československu – cizí zemi, jež se jim stala druhým domovem, vychovala tři děti.
Portál Paměti národa dokumentuje osudy tisíců pamětníků, z nichž bude osm představeno na putovní výstavě Z totality do totality. Jsou mezi nimi disidentky a účastnice třetího odboje Hana Jüptnerová a Karla Charvátová. Perzekuovaní sportovci Josef Wolf a Bohumír Zeman. Hana Kleinerová, jedno z Wintonových dětí. Druhoválečný hrdina Jan Plovajko a další. Jejich kompletní příběhy naleznete v archivu Paměti národa. Jednotlivé příběhy pamětníků z výstavy budou také zveřejněny v Magazínu Paměti národa a publikovány v Deníku.
[su_youtube url=”https://youtu.be/k1s5_7kaP44″]
Královéhradecký kraj si ve 20. století prošel těžkými zkouškami obou totalit. Paměť národa upozorňuje na příběhy lidí, kteří dokázali svému těžkému osudu čelit se vztyčenou hlavou. „Cílem výstavy je vyprávět příběhy dál, a oživit tak historickou paměť měst. Je totiž velmi důležité pro vztah k místu, kde žijeme, abychom tam znali a věděli o lidech, které semlely velké dějiny,“ dodává kurátor výstavy a ředitel Paměti národa Východní Čechy Tomáš Heller.