Paměť národa Východní Čechy připravila výstavu příběhů pamětníků z Pardubického kraje, jejichž osudy byly ovlivněny totalitami 20. století. Venkovní výstava Osvobození bez svobody je putovní. Výstava bude postupně představena v osmi městech celého kraje. Z Pardubic se výstava 15. září na čtyři týdny přesunula na Náměstí do Chrasti u Chrudimi. Na čtrnácti panelech představí příběhy pamětníků i téměř dvacetiletou činnost neziskové organizace Post Bellum, která spravuje sbírku Paměti národa.
[su_youtube url=“https://youtu.be/6I15Tlr-oLw“]
Chrasteckým zástupcem na výstavě je Ladislav Bartůněk, celoživotní skaut, jenž před komunisty nikdy nesklonil hlavu. Pomoc partyzánům za 2. světové války zlehčuje jako „dobrodružství vesnických kluků“. Když ve své plnoletosti vyráběl a vylepoval s kamarády po únorovém puči protikomustické letáky, bylo to však již plně uvědomělé rozhodnutí. Následně si zažil věznění a zejména mučení od Státní bezpečnosti. „Pouštěli do mne elektřinu, nenechali vyspat, přerazili mi bederní obratel. Byla to hrozná doba.“ Vše vyvrcholilo vykonstruovaným veřejným procesem, ve kterém ho lidový soud poslal v listopadu 1952 na 6 let do vězení. Většinu trestu si musel odsloužit v komunistických pracovních táborech u uranových dolů. „Když jsme byli u těžní věže a měli jsme sfárat dolů, tak to byl pocit smrti, páč jsem nevěděl, co je to tisíc metrů pod zem,“ vzpomínal na první den v dole Ladislav Bartůněk. Zůstal nezlomen a jak v roce 1968, tak po roce 1989 se angažoval v obnovení skautské organizace v Chrasti.
Portál Paměti národa dokumentuje osudy tisíců pamětníků, z nichž deset bude představeno na putovní výstavě Osvobození bez svobody. Jsou mezi nimi hrdinové a veteráni 2. světové války Jarmila Halbrštátová a Vasil Timkovič. Vězni koncentračních táborů Eva Pytelová, Vladimír Munk či Jaroslav Vomočil. Richard Husch, který si prošel poválečným pogromem, a mnoho dalších. Jednotlivé příběhy pamětníků z výstavy budou také zveřejněny v Magazínu Paměti národa a průběžně publikovány v Deníku.
Pardubický kraj si ve 20. století prošel těžkými zkouškami obou totalit. Paměť národa upozorňuje na příběhy lidí, kteří dokázali svému těžkému osudu čelit se vztyčenou hlavou. „Cílem výstavy je vyprávět příběhy dál, a oživit tak historickou paměť měst. Je totiž velmi důležité pro vztah k místu, kde žijeme, abychom tam znali a věděli o lidech, které semlely velké dějiny,“ dodává kurátor výstavy a ředitel Paměti národa Východní Čechy Tomáš Heller.